Když se studenti vrátí z jarních prázdnin, které většina z nás tráví na horách, a řeknou: "Byl jsem ve Švýcarsku na horách a rozuměl jsem ...." je to pecka! Zejména ve Švýcarsku :) Asi největší pochvalou, satisfakcí učiteli je, když vám žáci sdělí, že to, co jste je naučili (měli snahu je naučit), užili v běžném životě a více méně obstáli... Hodnotit ve škole znalosti není takové, jako když vám je ohodnotí praxe... :) Většinou se učitelům dostává uznání až po odchodu žáků ze školy... ale v tyto okamžiky, kdy slyšíte tu radost, "jo, já se domluvil/a!" To je ta pochvala, kterou chcete slyšet a víte, že ta práce nese ovoce a dává vám motivaci. Stejně tak když student se vrátí ze SCIO testů a oznámí vám: "Byl to nářez! Ale nejhorší je, že 99% z toho, co tam bylo, jste říkala v hodinách..." Tak proč zatraceně ti studenti nám nevěří, že si tu nehrajeme na chytráky a prudili, ale že to co jim říkáme, má hlavu a patu do budoucna?! To už možná je radost... ale škodolibá. :(
Ve škole se naučíme, jak používat to či to a znát to i tamto... Ale encyklopedismus je teorie dávno přežitá, byť pro Čechy tak typická... V mnoha školách stále však platná a na mnoha vysokých školách státního typu stále potřebná... Jenže koho to baví se učit "telefonní seznam"? Stejně posléze informace pouze "vyplivnu" do testu a záhy, v rámci přirozené obrany mozku, zase vypustím, jelikož mi nikdo "lidsky" nepodal, jak a kde ten integrál, ten gramatický jev či vzorec v chemii v běžném životě používat... A jak nejlépe zužitkovat tedy naučené ze školy? Jak to procvičit VŠE tak, aby mě to alespoň trochu bavilo a nesvazovalo to naši kreativitu? Tak jsme jednoho dne vybrali reklamy na internetu, sebrali jim zvuk a vytvořili takové reklamy pro hluchoněmé... :) Kreativitě meze kladeny nebyly, vždyť i pejorativní slova jsou součástí běžně mluveného jazyka a navíc... nikdo na nás nebude mluvit v německy mluvících zemích knižní němčinou... Studenti se pobaví, vyu
Komentáře
Okomentovat