Celý školní rok je pro studenty i kantory běh na dlouhou trať s velkým nervovým úsilím. Konec školního roku, ostatně jako každé pololetí, je vrchol tohoto zápolení a konec, který je ve znamení zpečetění osudů studentů jménem pedagogická rada, je téměř slyšet, jak všem upadne ten balvan ze srdce. Nicméně konec školy je vždy světlým bodem na konci tunelu a je motorem, dotáhnout vše do konce. Jedni lezou po čtyrech, aby našprtali co mohou ještě, druzí lezou po čtyrech, aby vyzkoušeli ve skulinách času všechny, kteří jsou najednou na zkoušení tak urputně závislí. Pak onen den "D" - konec! Ale co pak? Prázdniny! :) Jenže! Dva měsíce uplynou a nastane opět realita a koloběh 10ti měsíců s povinnostmi. Obyčejně již v září dojde většina studentů k bodu, že vlastně zase nic neumí a učitelé se již v září ocitají ve stavech frustrace, že to, na co chtěli navázat, v hlavách zase není! Takže první měsíc se nese ve znamení - dostat studenty tam, co by měli být a zkracujeme si všichni ten