Veronika Vrtělková

Jsou za námi téměř 3 týdny a skóre? Jednou změněný rozvrh, změněné učebny, vrásky učitelů a těžký kopr studentů... Zatímco studenti se aklimatizovali velmi rychle, vyučujícím to jde poněkud obtížněji - některým... Pomalu se nám to ale usazuje a učitelé již plují ve svých zaběhlých kolejích stereotypu - vyložit, procvičit, testy připravit, testy opravit, nastudovat novinky a poklábosit o obecných věcech učitelských.... A studenti již také nastoupili svou běžnou trajektorii stresu... Každé ráno podstupují ten stres... 2 minuty zuby, 2 minuty snídaně..., 20 sekund oblékání a 45 minut FB... pouze zde chybí konec... 45 minut FB 9x  (tolik hodin běžně studenti mají ve škole)  Tedy nic nového a vzhůru do 2015/2016 :)

Všude jinak! Prvňáčci přichází s úsměvem od ucha k uchu a výrazem, jako by očekávali za každým rohem minimálně personifikované hrdiny z pohádek nebo s výrazem, že za každým rohem se ukrývá minimálně čarodejnice (tu ovšem vidí i ti staší). Středoškoláci chodí do prvního ročníku s očekáváním a výrazem...už nejsme děti! Už jsme velký! Což se změní, než narazí na opravdového mazáka v podobě maturanta, který si ovšem jich vůbec nevšímá a jediné, co hledají je telefon, aby "zcheckovali" aktuální stav ... Pozdní příchod? Denní režim! Už neřeší...První den učitele je také rozmanitý. Třídní se totiž na pár dní změní v byrokrata hodného postu poštovní úředník a má tak úzký vztah s klávesnicí počítače, že na ni žárlí i partneři. Jejich hlava zaznamenává takový nápor informací a po několika týdnech i takovou změnu hladiny hluku, že mají pocit, že jim hlava praskne. Vedení má vztah s klávesnicí ještě uzší! Pošťáci jim nosí poštu již místo domů do práce. Tak doufejme, že pracovní nasazení