Sama si pamatuji, jak jsem si říkala, že povolání učitel musí být děsně vlastně pohodlné. Je to práce, kde začínáte sice možná trochu dříve než ostatní v kancelářích, ale zase máte "prázdniny", končíte maximálně v půl třetí, materiály jednou vytvoříte a čerpáte z nich "celý" kariérní život, vzdělání stačí na vysoké a vlastně nikdy nemáte šanci zestárnout... :)
Po "několika" letech zjišťuji, jak jsem se mýlila. Začínáme opravdu většinou v těch 8 hodin, ale slovo prázdniny je klišé s notnou dávkou úpravy, končíte ... někdy vlastně hluboko po půlnoci a z budovy odcházíte mnohdy s uklizečkou a materiály rozhodně nemůžete mít uložené ve škatulce a jen sáhnout a jít... Jediné, co je pravda (zatím), že nemáte šanci zestárnout :) Možná se stáváte více vděčný za ticho bez lidí občas, ale mozek vám nezestárne :) Pokud to dovolíte, skončili jste :)
Vzdělávání vašich "svěřenců" je nelehký úděl, pokud k tomu chcete přistupovat opravdu jako činnosti s efektem a alespoň snahou zaujmout. Systém, v němž se rodila naše inteligence by dnes nejspíš působil, že jste skočili do muzea a vyndali model hodně starý :) Nejen že se aktualizují události, poznatky a dovednosti, ale zejména způsob jejich transferu z hlav pedagoga do mozkových stop našich posluchačů. Učebnice, ta stará dobrá papírová kniha, která dnes slouží spíše jako podklad, aby se alespoň někteří žáci měli kde chytit....jinak její účinnost je možná (z mnoha pohledů) již překonaná.
Je úspěch, když najdete dobrého lektora, který přijde s novinkami, nápady jak učit "zlenivělé" hlavy našich studentů s kladným výsledkem a přidanou hodnotou vám potom budiž i například jejich zájem a zvídavost... Odměnou totiž nám, pedagogům, je nejspíš ten výsledek práce, který se bohužel projeví většinou až mnohem později...
Jak zaujmout tedy? Měli bychom vyjít ze světa jim přirozeného...a tím rozhodně nejsou nám tolik voňavé knihy :) Vyjít z jejich přirozenosti a prokládat ji těmi žádoucími informacemi... Propojit jejich svět s tím, který by jednou oni měli budovat dál...
Po "několika" letech zjišťuji, jak jsem se mýlila. Začínáme opravdu většinou v těch 8 hodin, ale slovo prázdniny je klišé s notnou dávkou úpravy, končíte ... někdy vlastně hluboko po půlnoci a z budovy odcházíte mnohdy s uklizečkou a materiály rozhodně nemůžete mít uložené ve škatulce a jen sáhnout a jít... Jediné, co je pravda (zatím), že nemáte šanci zestárnout :) Možná se stáváte více vděčný za ticho bez lidí občas, ale mozek vám nezestárne :) Pokud to dovolíte, skončili jste :)
Vzdělávání vašich "svěřenců" je nelehký úděl, pokud k tomu chcete přistupovat opravdu jako činnosti s efektem a alespoň snahou zaujmout. Systém, v němž se rodila naše inteligence by dnes nejspíš působil, že jste skočili do muzea a vyndali model hodně starý :) Nejen že se aktualizují události, poznatky a dovednosti, ale zejména způsob jejich transferu z hlav pedagoga do mozkových stop našich posluchačů. Učebnice, ta stará dobrá papírová kniha, která dnes slouží spíše jako podklad, aby se alespoň někteří žáci měli kde chytit....jinak její účinnost je možná (z mnoha pohledů) již překonaná.
Je úspěch, když najdete dobrého lektora, který přijde s novinkami, nápady jak učit "zlenivělé" hlavy našich studentů s kladným výsledkem a přidanou hodnotou vám potom budiž i například jejich zájem a zvídavost... Odměnou totiž nám, pedagogům, je nejspíš ten výsledek práce, který se bohužel projeví většinou až mnohem později...
Jak zaujmout tedy? Měli bychom vyjít ze světa jim přirozeného...a tím rozhodně nejsou nám tolik voňavé knihy :) Vyjít z jejich přirozenosti a prokládat ji těmi žádoucími informacemi... Propojit jejich svět s tím, který by jednou oni měli budovat dál...
Komentáře
Okomentovat