Školní řád praví spoustu pravidel, která vymezují jednání ve škole a vůči ní. To víme zejména my, pedagogičtí pracovníci, a pár studentů, kteří měli již tu čest obdržet nějakou tu "odměnu". Jaký je však dopad výchovných opatření? Vybavíme-li si my, starší generace, reakci rodičů při nějakém tom výchovném opatření, zdá se, že tehdy byl jejich dopad brán mnohem významněji než je tomu dnes. Stačilo jen napomenutí "třídního" a bylo jasné, že to bylo max., co nám prošlo... Dnes? No.... minimálně se zdá, že je rodiče neřeší, protože jinak si nedokážu představit, jak je možné, že student každý půlrok nasbírá celou řadu (vyjma vyloučení) a takto "úspěšně" pluje i ve druhém pololetí maturitního ročníku. Je to snad nový adrenalinový, leč zdravější sport? Nebo úkaz toho, že je v dnešní společnosti něco "jinak"?
Ve škole se naučíme, jak používat to či to a znát to i tamto... Ale encyklopedismus je teorie dávno přežitá, byť pro Čechy tak typická... V mnoha školách stále však platná a na mnoha vysokých školách státního typu stále potřebná... Jenže koho to baví se učit "telefonní seznam"? Stejně posléze informace pouze "vyplivnu" do testu a záhy, v rámci přirozené obrany mozku, zase vypustím, jelikož mi nikdo "lidsky" nepodal, jak a kde ten integrál, ten gramatický jev či vzorec v chemii v běžném životě používat... A jak nejlépe zužitkovat tedy naučené ze školy? Jak to procvičit VŠE tak, aby mě to alespoň trochu bavilo a nesvazovalo to naši kreativitu? Tak jsme jednoho dne vybrali reklamy na internetu, sebrali jim zvuk a vytvořili takové reklamy pro hluchoněmé... :) Kreativitě meze kladeny nebyly, vždyť i pejorativní slova jsou součástí běžně mluveného jazyka a navíc... nikdo na nás nebude mluvit v německy mluvících zemích knižní němčinou... Studenti se pobaví, vyu
Komentáře
Okomentovat