Říci dnešnímu studentovi "přečtěte si následující text" (text o rozsahu delším než je textová zpráva) je mnohdy nadlidský výkon. Jejich výraz se v daný moment nedá snad ani popsat. Nenavnadí je ani informace, že po přečtení dostanou řešení na danou problematiku. Jednoduše říci: co nevyplivne google jako výsledek v rozsahu jedné věty - ne-li slova - = nečteme. Chtít po nich následně "charakterizujte jednoduše daný pojem" je pro čtenáře hádanka hodná telepata... Čili kde je problém? :)
Ve škole se naučíme, jak používat to či to a znát to i tamto... Ale encyklopedismus je teorie dávno přežitá, byť pro Čechy tak typická... V mnoha školách stále však platná a na mnoha vysokých školách státního typu stále potřebná... Jenže koho to baví se učit "telefonní seznam"? Stejně posléze informace pouze "vyplivnu" do testu a záhy, v rámci přirozené obrany mozku, zase vypustím, jelikož mi nikdo "lidsky" nepodal, jak a kde ten integrál, ten gramatický jev či vzorec v chemii v běžném životě používat... A jak nejlépe zužitkovat tedy naučené ze školy? Jak to procvičit VŠE tak, aby mě to alespoň trochu bavilo a nesvazovalo to naši kreativitu? Tak jsme jednoho dne vybrali reklamy na internetu, sebrali jim zvuk a vytvořili takové reklamy pro hluchoněmé... :) Kreativitě meze kladeny nebyly, vždyť i pejorativní slova jsou součástí běžně mluveného jazyka a navíc... nikdo na nás nebude mluvit v německy mluvících zemích knižní němčinou... Studenti se pobaví, vyu
Komentáře
Okomentovat