Školní řád praví spoustu pravidel, která vymezují jednání ve škole a vůči ní. To víme zejména my, pedagogičtí pracovníci, a pár studentů, kteří měli již tu čest obdržet nějakou tu "odměnu". Jaký je však dopad výchovných opatření? Vybavíme-li si my, starší generace, reakci rodičů při nějakém tom výchovném opatření, zdá se, že tehdy byl jejich dopad brán mnohem významněji než je tomu dnes. Stačilo jen napomenutí "třídního" a bylo jasné, že to bylo max., co nám prošlo... Dnes? No.... minimálně se zdá, že je rodiče neřeší, protože jinak si nedokážu představit, jak je možné, že student každý půlrok nasbírá celou řadu (vyjma vyloučení) a takto "úspěšně" pluje i ve druhém pololetí maturitního ročníku. Je to snad nový adrenalinový, leč zdravější sport? Nebo úkaz toho, že je v dnešní společnosti něco "jinak"?
Na školách je velmi časté, že se studentům pedagogové snaží představit svět i z té praktické stránky. Vodí se tedy na nejrůznější akce, přednášky či debaty... Vizí pedagoga při tom je nejen ona ukázka praxe, ale i zvyšování jejich povědomí o institucích, jejich sídlech a zažití té "pracovní" atmosféry uvnitř. Když mi studenti oznámili, že netuší, kde se nachází CEVRO Institut, nepřekvapilo mě to. Kde sídlí ale naše vláda...zarazilo mě to. Ale budiž...nyní jsou již v obraze a mohou říci po shlédnutí TV zpráv..."ha tam jsem byl" :) Ale jaký přínos to má ve skutečnosti? Poslední naše akce byla debata s představiteli státu. Studenti se mohli živě zeptat "osobností" na cokoliv, co je zajímalo. Při otevření debaty se "ozvalo" ticho. Klademe si tedy otázku: Proč se studenti neptají? Vyšlo najevo, že zkušenost onich osobností je, že Češi se obecně neptají/mají ostych se zeptat. Vypadá to potom, že se asi náš národ nezajímá... Nicméně po otevření otázek m...
Komentáře
Okomentovat