Všude jinak! Prvňáčci přichází s úsměvem od ucha k uchu a výrazem, jako by očekávali za každým rohem minimálně personifikované hrdiny z pohádek nebo s výrazem, že za každým rohem se ukrývá minimálně čarodejnice (tu ovšem vidí i ti staší). Středoškoláci chodí do prvního ročníku s očekáváním a výrazem...už nejsme děti! Už jsme velký! Což se změní, než narazí na opravdového mazáka v podobě maturanta, který si ovšem jich vůbec nevšímá a jediné, co hledají je telefon, aby "zcheckovali" aktuální stav ... Pozdní příchod? Denní režim! Už neřeší...První den učitele je také rozmanitý. Třídní se totiž na pár dní změní v byrokrata hodného postu poštovní úředník a má tak úzký vztah s klávesnicí počítače, že na ni žárlí i partneři. Jejich hlava zaznamenává takový nápor informací a po několika týdnech i takovou změnu hladiny hluku, že mají pocit, že jim hlava praskne. Vedení má vztah s klávesnicí ještě uzší! Pošťáci jim nosí poštu již místo domů do práce. Tak doufejme, že pracovní nasazení jim všem vydrží a zejména se nakazí studenti :)
Na školách je velmi časté, že se studentům pedagogové snaží představit svět i z té praktické stránky. Vodí se tedy na nejrůznější akce, přednášky či debaty... Vizí pedagoga při tom je nejen ona ukázka praxe, ale i zvyšování jejich povědomí o institucích, jejich sídlech a zažití té "pracovní" atmosféry uvnitř. Když mi studenti oznámili, že netuší, kde se nachází CEVRO Institut, nepřekvapilo mě to. Kde sídlí ale naše vláda...zarazilo mě to. Ale budiž...nyní jsou již v obraze a mohou říci po shlédnutí TV zpráv..."ha tam jsem byl" :) Ale jaký přínos to má ve skutečnosti? Poslední naše akce byla debata s představiteli státu. Studenti se mohli živě zeptat "osobností" na cokoliv, co je zajímalo. Při otevření debaty se "ozvalo" ticho. Klademe si tedy otázku: Proč se studenti neptají? Vyšlo najevo, že zkušenost onich osobností je, že Češi se obecně neptají/mají ostych se zeptat. Vypadá to potom, že se asi náš národ nezajímá... Nicméně po otevření otázek m...
Komentáře
Okomentovat